H i s t o r i e

Obec Smederov má, stejně jako sousední obce Žd’ár en Ždírec, s nimiž v současnosti tvoří jeden celek, historii sahající několik století zpět. Nejdříve se historické dokumenty zmiňují o Žd’áru, jehož počátky jsou z let kolem 1320, kdy zde byl také postaven gotický kostel Sv. Václava. Ždírec je zhruba o 50 let mladší a Smederov, kde nejdříve vyrostla rytířská tvrz se datuje od r. 1654.

Do konce první světové války spadal Smederovský statek pod panství Hradiště se sídlem v nedalekých Blovicích, městu ležícím přibližně 20 km na jihovýchod od Plzně. Pádem habsburské monarchie v roce 1918 došlo též ke změnám ve vlastnictví panství Hradiště. To koupil od Jana Pálffyho z Erdödu prostřednictvím Moravské agrární a průmyslové banky Adolf Klikar, továrník z Hronova. Výměra velkostatku před první pozemkovou reformou činila 1790 ha, statek Smederov tvořil se svými 60 hektary jen menší část z celkové výměry a byl v té době pronajatý.


Počátkem třicátých let minulého století zakoupil statek na Smederově pan František Vladimír Novák, dědeček současné majitelky. Pan Novák, stejně jako jeho manželka povoláním lékař, patřil v období mezi dvěma válkami k předním osobnostem pražského vědeckého a kulturního života. Jako jeden z prvních českých radiologů stál například u zrodu Pražského Radiotherapeutického ústavu.

Koupě Smederovského statku neznamenala pro manžele Novákovi jenom rozšíření jejich nemovitého majetku, ale skýtala i možnost prožít s jejich rodinou čas na venkově , ke kterému vždy měli blízko.

Pro Smederov to byl čas prosperity. Na tu dobu hypermoderní stáje poskytovaly prostory pro sto kusů dobytka; kromě skotu zde byli pracovní i jezdečtí koně a také menší hospodářská zvířata a drůbež. Statek měl vlastní pekárnu, zelinářskou zahradu, sad, 12 hektarů lesa a samozřejmě pole a louky. Nechyběla ani okrasná zahrada a pamětníci dodnes s nostalgií vzpomínají na krásné lekníny, které kvetly v několika jezírkách.

V těžkých válečných letech postihla rodinu Novákových nenahraditelná ztráta. Na podzim roku 1940 zemřel ve 46 letech doktor Novák na následky práce s radioaktivními látkami když podlehl jedné z forem nemoci, proti níž prakticky celou svou lékařskou kariéru bojoval. Jeho manželka a dvě děti přečkali naštěstí válku, i díky potravinovým zásobám ze Smederova, vcelku bez úhon. Po válce byl Smederov pro rodinu místem prázdnin, mimo jiné trávených ve společných hrách s místní omladinou. Nikdo nemohl ale tušit k jaké další tragédii se schyluje.


Rok 1948 znamenal nechvaln
ě známý zlom v dějinách České Republiky. V rámci znárodňovacích procesů přišla doktorka Nováková o veškerý nemovitý majetek a taktéž statek na Smederově “převzal” pracující lid. Pro Smederov přišla léta úpadku. Zpočátku se na statku ještě hospodařilo, nyní však pod hlavičkou družstva. Kdysi monumentální Panský dům byl necitlivě přestavěn na bytovku sloužící jako domov zaměstnanců družstva. Když v sedmdesátých letech vyhořela budova pekárny a také sousednímu kravínu zčásti shořela střecha, šlo to se statkem od zlého k horšímu. Pro dobytek se našlo přístřeší jinde, o nepotřebné objekty se nikdo nestaral a pozemky se přestaly obdělávat. Příroda si začala razit cestu, kde jí v tom nikdo nebránil. Z širokého okolí si lidé rozebírali kámen jako stavební materiál a zanechali po sobě hromady odpadu. Lidem, kteří v té době na statku bydleli zřejmě nevadilo žít mezi odpadky a tak se statek začal čím dále tím více podobat smetišti. Lid byl majitelem a lid se “staral” podle svého.

Listopad 1989 přinesl dlouho očekávanou změnu a novou naději pro celou zemi a také pro Smederov. Ještě v zimě 1989 uplatnili potomci posledních soukromých majitelů svůj nárok na veškerý neprávem vyvlastněný majetek jejich (již zemřelých) rodičů. Posléze se v rámci restitucí mimo jiné statek na Smederově po více než čtyřiceti letech navrátil do majetku rodiny Novákových. Ale skoro nic již nepřipomínalo kdysi prosperující statek. Zničené budovy, zarostlá zahrada, zmar kam oko dohlédne. Zdálo se skoro nemožné, že by se statek ještě dal zachránit. Po rozsáhlých rodinných poradách se nakonec bratr a sestra Novákovi rozhodli statek rozdělit na “stravitelná sousta”. Vysloveně agrární pozemky zůstaly v majetku pana Nováka, přibližně 5 hektarů polí si ponechala jeho sestra, poté co darovala část původně určenou k bydlení i s přilehlo zahradou, sadem a oborou své dceři.

Nová epizoda v dějinách statku Smederov, čas obrody, začala v léte 2009, kdy se z Panského domu odstěhovali poslední “socialističtí” nájemníci.

V současné době čítá statek Smederov něco přes 9 hektarů pozemků, přibližně třetina je již revitalizována. Z budov se zachovaly a jsou již rekonstruovány dva obytné domy: číslo popisné 2 (tzv. Panský dům) a číslo popisné 18 (dříve domek, kde bydlel zahradník s rodinou); malá stáj byla v uplynulých letech přestavěna na obytnou budovu a dostala číslo popisné 48. Bývalé chlévy slouží jako kůlny. Budova kravína byla již silně poškozená a proto ji bylo nutno odstranit. Na jejím místě se však do budoucna plánuje terasa s krásným výhledem do údolí.

O rekonstrukci statku Smederov budeme průbežně informovat na stránce “Novinky”, historické i aktuální fotografie naleznete ve fotogalerii.


 

 

 

 

.